Na konci loňského roku (6. prosince 2018) proběhl již 5. ročník našeho tradičního semináře Den okopanin. Loňský ročník byl zaměřen nejen na brambory, ale i na minoritní okopaniny. Úvodní přednášku věnovanou uplatnění pomocných rostlinných přípravků při pěstování konzumních brambor přednesl doc. Ing. Jiří Diviš, CSc. Hostem semináře byl vědecko-výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Jeho příspěvek byl zaměřen na uplatnění novinek v pěstitelské technologii brambor. Dr. Veronika Bártová seznámila účastníky se spoluprací ZF JU s předním zpracovatelem brambor pro výrobu škrobu společností Lyckeby Amylex na hodnocení kvality vyráběných koncentrátů bramborových bílkovin. Po prezentaci výrobků z topinamburu dodaných Ing. Jaromírem Kvačkem (který se z důvodu nemoci nemohl semináře zúčastnit), byl seminář zakončen příspěvkem doc. J. Bárta, který se týkal nutričních a zdravotních přínosů salátové řepy.

Pohled na účastníky semináře Den okopanin 2018

KSPR – oddělení pěstování rostlin

srdečně zve všechny zájemce z řad studentů, odborníků i laické veřejnosti na seminář

„Den okopanin 2018“

aneb okopaniny – významné potraviny a suroviny,

který se uskuteční ve čtvrtek 06. 12. 2018 od 9.30 na Zemědělské fakultě JU v budově ZR (Na Sádkách 1780, České Budějovice) na posluchárně Z2 (přízemí)

Den okopanin 2018 – pdf verze

Ve dnech 20. a 21. září proběhlo na Zemědělské fakultě JU setkání česko-slovenských kateder, které se zabývají vysokoškolskou výukou a výzkumem v oblasti rostlinné výroby. Kromě zástupců hostitelského pracoviště – Katedry genetiky a speciální produkce rostlinné (ZF JU) – se setkání zúčastnili kolegové z SPU v Nitre (Katedra rastlinnej výroby), z Mendelu v Brně (Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství) a kolegové z ČZU v Praze (Katedra rostlinné výroby). Obdobná setkání jsou tradicí a každoročně probíhají na jedné ze čtyř výše zmíněných pracovišť.

Z jednání účastníků na Katedře genetiky a speciální produkce rostlinné ZF JU

Lněné semeno patří mezi funkční, zdraví prospěšné, potraviny. Vysoká nutriční hodnota je dána zejména významným obsahem polynenasycených mastných kyselin (70 %), z nichž více než polovinu tvoří kyselina alfa-linolenová (v klasických odrůdách 50-62 %), bílkovinami a je nejbohatším zdrojem rostlinných lignanů vykazujících silné antioxidační účinky a další aktivity. Lněné semeno je ze 41 % tvořeno olejem, bílkoviny představují 20 % a vláknina 28 %. Rozpustná vláknina (9-10 % hmotnosti semene), zastoupená polysacharidy tvořící sliz, se nachází ve slizniční vrstvě osemení. Sliz vykazuje vysokou schopnost zadržovat vodu, což umožňuje jeho využití jako přírodního hydrokoloidu a nahradit jím běžně v potravinářském průmyslu používané stabilizátory, např. arabskou gumu.

Kvetoucí porost olejného lnu

Sója luštinatá je strategickou plodinou, která ve svých semenech obsahuje kolem 40 % bílkovin a 20 % tuku. Je všeobecně považována za teplomilnou plodinu, u níž je uváděna nadmořská výška pro úspěšné pěstování do 450 m. Po roce 2000 se začíná sója pěstovat na významnějších plochách i v ČR a v současné době je to již přes 10 000 ha. Rozšiřování ploch pěstování sóji v ČR má velký praktický význam, protože ČR je velkým spotřebitelem sójových extrahovaných šrotů dovážených ze zámoří. Jen pro představu – aby byla ČR soběstačná v každoročně spotřebovaném množství sójových šrotů, musela by pěstovat sóju na ploše cca 150 000 ha!

Odrůdové pokusy se sójou realizuje ZF JU ve spolupráci s Farmou Janota ve Lhenicích v nadmořské výšce 540 m.